Jdi na obsah Jdi na menu
 


Památky Klatovska a Sušicka III.

14. 4. 2010

Židovské památky

ObrazekObrazekŽidé žijí v českých zemích už přes tisíc let, ale rozhodně nejde o veselou historii. Celá staletí byli trnem v oku křesťanské většině, téměř neustále byli pronásledováni, vyháněni z jednotlivých lokalit i z celé země. Do raného novověku je postihlo množství pogromů, před kterými byli panovníkem, vrchností či úředníky chráněni jen někdy – a to jen tehdy, když dotyčným sloužili jako výhodný zdroj peněz. Až do doby osvícenské byli v nejlepším případě jen trpěni a podrobováni mnoha omezením. K jejich plnému zrovnoprávnění došlo až v roce 1867, ale relativní klid (antisemitismus nezmizel, stačí si vzpomenout na hilsneriádu) trval jen do druhé světové války – během holocaustu (šoa) byly vyvražděny dvě třetiny židovských obyvatel českých zemí

ObrazekVzhledem k těmto dějinám je vlastně pozoruhodné, že se nějaké židovské památky vůbec dochovaly, ostatně ani komunistický režim jim nepřál a navíc většina z nich přestala být nejpozději v této době využívána (vesnické komunity zanikaly často už před válkou, Židé se z nich stěhovali do měst). Například synagogy byly přestavovány na sklady a nejrůznější účelová zařízení nebo rovnou bourány. 

ObrazekObrazekKlatovský okres má dochováno poměrně velké množství židovských památek, avšak mnohé bylo přestavěno k nepoznání (synagogy v Klatovech, ve Velharticích…) a některé památky se zase dočkaly dneška jen zčásti (hřbitov v Podmoklech, v Dlouhé Vsi…). Návštěvníkům je přístupná synagoga v Hartmanicích, turisticky atraktivní jsou také hřbitovy, které mají pro vnímavého člověka nesporně své kouzlo a kde se můžeme zastavit, abychom se zamysleli třeba nad osudem jedné kdysi silné a významné komunity, která spoluutvářela život naší krajiny a země…

Dešenice – dochovala se budova radikálně přestavěné synagogy (z druhé poloviny 19. století) v hlavní ulici západně od náměstí.

Dlažov – bývalá synagoga (z roku 1883) v centru obce byla po 2. světové válce přestavěna a dnes slouží jako obecní úřad. Židovským obyvatelům Dlažova sloužil dochovaný lesní hřbitov v Loučimi.

ObrazekDlouhá Ves u Sušice – historii židovských obyvatel připomíná především hřbitov. Pochází nejpozději z 18. století, byl zničen nacisty, náhrobky byly odvezeny, později se jich však část vrátila. Hřbitov leží asi 300 m jv od dlouhoveského kostela sv. Petra a Pavla.

 

Obrazek

 

Hartmanice – doslova za pět minut dvanáct byla zachráněna synagoga v Hartmanicích, která je dnes zpřístupněna turistům – expozice se zabývají historií spolužití Židů, Čechů a Němců na Šumavě, dějinami hartmanické náboženské obce i synagogy nebo zmizelými šumavskými obcemi. V sousedství Hartmanic leží Dobrá Voda s Muzeem Dr. Šimona Adlera, věnovaným památce zaniklých židovských komunit západních Čech. Na místě nacisty zlikvidovaného židovského hřbitova byly v roce 1945 pohřbeny oběti z pochodu smrti. 

Horažďovice – na židovské osídlení upomíná jeden z původních dvou hřbitovů (asi kilometr od náměstí v ulici Odbojářů). Na tento hřbitov byly přeneseny i náhrobky ze staršího pohřebiště (zrušení před rokem 1980).

Chlístov – Židé zde žili od počátku 19. století. Synagoga se nedochovala, za zhlédnutí ale stojí jeden z bývalých židovských domů – památkově chráněné čp. 38. Severovýchodně od obce (při cestě do Hradiště) leží o samotě hřbitov založený v roce 1869.

dsc06397.jpgJanovice nad Úhlavou – v městečku jsou Židé doloženi už v 15. století. Synagoga je přestavěna k nepoznání, po druhé světové válce začala sloužit místním hasičům (v interiéru zůstala zachována štuková klenba). Větší část židovských domů se také v přestavbách dochovala. Dva kilometry jihozápadně při silnici do Nýrka lze navštívit hřbitov s řadou cenných náhrobků i s pomníkem místních obětí nacismu. Náhrobků je tady přes dvě stovky, nejstarší jsou z počátku 18. století.

Klatovy – spolu s Kolincem jsou uváděny v Historii Židů v Čechách a na Moravě jako stará místa židovského osídlení (pravděpodobně už před rokem 1348). Po vypovězení Židů v 15. století však byla tradice židovského osídlení v Klatovech obnovena až v polovině 19. století a ve druhé polovině tohoto století byl také založen židovský hřbitov (nachází se v Čejkově ulici, za městským hřbitovem). Synagoga je radikálně přestavěná, spatřit ji můžeme ze dvora za prodejnou nábytku v Plzeňské ulici (u podchodu).

ObrazekKolinec – staré židovské osídlení připomíná především zdejší hřbitov v prudkém svahu. Je doložen v první čtvrtině 18. století (tradice jej ovšem klade do 14. století), zbytky zdiva márnice. Cesta je snadná – z náměstí jít při silnici na Sušici a asi po 100 metrech (za můstkem) odbočit doleva, nahorů mezi domky.

Nýrsko – po židovských obyvatelích zůstala ve městě část domů (např. čp.136 – bývalá škola s rabinátem) a poblíž silnice do Dešenic(asi kilometr východně d města a 200 m od silnice) hřbitov s více než třemi stovkami náhrobků – nejstarší je datován 1715.

ObrazekPodmokly u Sušice – v obci samotné lze spatřit objekt bývalé synagogy, za Obrazekhřbitovem je nutné se vydat na svah vrchu Kalovy, založen v 1. polovině 18. století. Hřbitov se nachází asi 200 m nad kravínem. Je to malebné osamělé místo, na poměrně velké ploše se nachází jen málo náhrobků. Zachovalo se také torzo průchozí márnice a část ohradní zdi.

ObrazekObrazekRábí – asi není mnoho židovských hřbitovů přímo pod hradem a už vůbec ne pod největší hradní zříceninou v Čechách… Rábský hřbitov tak nabízí mimojiné možnost netradiční fotografie hradu. Další zajímavostí je, že v poměrně malém městečku byly hned dva židovské sídelní okrsky, jejichž synagoga dnes slouží jako obytný dům.

Slatina – nejvýraznějším pozůstatkem po židovském osídlení v obci je opravená klasicistní synagoga na návsi, asi kilometr na sever od obce lze v lese nalézt hřbitov, jehož náhrobky prokazatelně pamatují 18. století.

Strážov na Šumavě – synagoga byla zbořena, v obci se ale dochovala budova mikve (vedle čp. 25). Ze silnice na Lukavici vede od křížku cesta ke hřbitovu.

ObrazekSušice - v tomto královském městě žili Židé podle pramenů od 16. století, ze století následujícího pochází starý hřbitov nedaleko náměstí u hradeb (ulice Příkopy). Ve druhé polovině 19. století už židovským obyvatelům nestačil a zřízen byl nový hřbitov nacházející se dnes na okraji města v Křičkově ulici, při něm stojí také hrobnický domek. Židé v minulosti sídlili v dnešní Vodní ulici v centru města, v níž také do roku 1963 stála novorománská synagoga. 

ObrazekŠvihov - návštěvníci Švihova míří zejména na zdejší vodní hrad, ale jsou tady i zajímavé židovské památky - starý a nový židovský hřbitov. Najdeme je u železniční trati, když zamíříme z centra obce k hřbitovnímu kostelíku na kopci (ulice Za Vodou). Starý hřbitov určitě nemineme, nový, jen zčásti zaplněný, leží na druhé straně trati - vzdušnou čarou jen asi 130 metrů od starého. 

ObrazekVelhartice - v budově hasičské zbrojnice by asi málokdo poznal někdejší synagogu, zhruba kilometr jz od městečka se dochoval hřbitov, na němž se nachází několik desítek náhrobků (od 2. poloviny 19. století do 30. let 20. století) a pomník místním obětem holocaustu.

 

Místa s židovskými památkami v okolních okresech

Strakonice: Čichtice, Hoštice u Volyně, Strakonice, Vodňany, Volyně

Prachatice: Čkyně, Dub u Prachatic, Osek u Radomyšle, Vlachovo Březí, Volary

Plzeň-Jih: Blovice, Dolní Lukavice, Kasejovice, Malinec, Merklín, Přeštice, Spálené Poříčí, Stod, Štěnovice, Vlčí

Domažlice: Domažlice, Kdyně, Loučim, Meclov, Mutěnín, Poběžovice, Puclice

Zajímavost: z Oseka u Radomyšle pocházel otec Franze Kafky, jsou zde pohřbeni jeho prarodiče Jakub a Františka Kafkovi.
 

Odkazy

Podrobnější informace a fotografie z jednotlivých lokalit na Zaniklých obcích

Dějiny Židů v Dlažově

Loučimská židovská obec a její lesní hřbitov

Horská synagoga Hartmanice 

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic

Židovské kulturní dědictví ve Slatině

Velhartice - projekt Zmizelí sousedé

Moje další fotografie

Většinu údajů jsem čerpala z Židovských památek Čech (Blanka Rozkošná, Pavel Jakubec) a z Historie Židů v Čechách a na Moravě (Tomáš Pěkný).